Jak to bylo dál

Tak kde jsem to posledně skončil? Už vím, přece u koťátek. Když se vrátila panička, na koťátka stejně neměla vůbec čas. Přece měla mě! Protože Jana, Jardík i Mirek zase hned odjeli a paničce nechali na starost celou tu svojí zvířecí tlupu. Takže kromě toho, že mi panička musela vynahradit to dlouhé čekání, musela se starat i o všechny kočky – najednou jsme jim měli 5! Flíček se nesměl ke koťátkům ani přiblížit. Byl sice hodně zvědavý, co že to v koupelně je, ale jakmile je poprvé uviděl, naježil se, začal tak prskat a vrčet, že měl přísný zákaz se k nim jen přiblížit. Stejně tak jako Jimik, který by jim ve své štěněcí zbrklosti a taky z lásky určitě ublížil. Jen já je chodil pravidelně kontrolovat. Ale nic zvláštního se s nimi nedělo.

Když se všichni vrátili zpátky do domečku a JArdík začal zase chodit do školy, začaly chodit i koťátka. Napřed tak nějak potácivě, ale brzy se tak zdokonalily, že mě začaly dokonce honit. Ale i když jsou na mě tři, hravě jim uteču a ještě stihnu do nich plácnout tlapkou.

Zato Jimánek.Tak ten roste hrozným tempem. Stává se z něj taková chlupatá obluda, řekl bych přímo slonisko. Skákací, zvědavé a dotěrné slonisko. Na zahradě před ním není úniku. Kam se nevejde, tam aspoň strčí hlavu a já si nikde před ním nejsem jistý. Jen doma, u paničky. Jimánek tedy chodí i do bytu, ale tam se o mě moc nestará, spíš o to, co by kde ukradl a odnesl nebo co by kde snědl. S Barunkou jsme si na zahradě hodně užívali naše nálezy, ale není to nic proti tomu, co umí najít Jimi. A když není nic na povrchu, určitě je něco uvnitř. Třeba v květináčích, v truhlíkách nebo v bedýnkách. Nějak si myslí, že nejlepší věci jsou schované až na dně a tak ve svém hledání postupuje velice důkladně. Já kontroluju co po něm zbyde, ale musím si dávat pozor, aby mě u toho nikdo neviděl. Dobře vím, že se to dělat nemá. Čuchám a hrabu a koušu s ním, ale kdykoli slyším vrznout dveře nebo slyším hlasy, hned odběhnu a dělám, že odpočívám nebo že se jen tak poflakuju. Jimi to ještě neumí, tak se na něj Jana dost často zlobí. Ale ještě jsem neviděl, že by mu nějakou plácla. Jana se zlobí a Jimi kolem ní skáče a považuje to za další skvělou hru. Takže se nezlobí dost důkladně, protože to Jimimu vůbec nevadí a s chutí se vrhá do dalšího hledání, hrabání, kousání a trhání.

Jana s ním hraje novou hru, která se mi moc líbí a taky bych jí chtěl hrát. Hází Jimikovi takový divný talíř, on jí ho nosí a taky se o něj tahají. Taky bych chtěl takový, ale Jana má talíře jen moc veliké, těžké a tvrdé. Ale mám slíbený jeden maličký, tak to se moc těším.

 

20.09.2008 11:15:52
nackinsn55

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (2828 | 28%)
Ne (2469 | 24%)

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one