Zase mě trápí

Na podzim se hodně cestuje. Právě mám za sebou první výpravu. Cyklistickou. No, mě je vlastně jedno jestli je cyklistická nebo automobilová, já se stejně pořád vozím. Na rozdíl od Jimíka, který musel běžet, heč! Bydleli jsme v domečku na kraji lesa s velikou zahradou. Zdaleka už nejsem malý a vystrašený kluk. Statečně jsem večer a v noci hlídal domeček i zahrádku. Jimi chodil po tmě opatrně za mnou a všeho se lekal. Párkrát vyděsil i mě, to je pravda, ale vždycky jsem znovu našel odvahu a šel neznámé tmavé zákoutí a divné zvuky prozkoumat. Byl jsem na sebe patřičně pyšný, protože i Jana říkala, že to vypadá směšně, jak napřed jdu já a teprve za mnou Jimík, a že jsem šikovný pejsek. Že to Jimi ode mne odkouká a taky se ničeho bát nebude. A pak jsme běhali po lese, to bylo pachů a vůní. Akorát nebyl ten les dělaný na mou výšku, pořád jsem musel něco přeskakovat, prolejzat nebo obíhat. 
A víte co mě čekalo druhý den po návratu do domečku? Pan doktor! Prý mi musí pořádně vyčistit zoubky. Takže zase spánek a to zvláštní probouzení, bolavá tlamička a roztřesené nožičky. Naštěstí byla bolavá tlamička jen maličkou chviličku, mohl jsem i normálně papat. Koťata, když viděla moje oslabení, šla po mě jako blázen, dokonce byla tak dotěrná, že jsem na ně začal vrčet, tak je panička musela zavřít. Ale teď mám zoubky stejně běloučké jako Jimi. Slyšel jsem, že mi je panička nebo Jana začnou čistit, to jsem teda zvědavý, jaké to bude.
20.09.2008 11:21:38
nackinsn55

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (2828 | 28%)
Ne (2469 | 24%)

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one