MR v agility 2011 Rychety

 

Abych na začátek shrnula naši agilitní kariéru – daleko víc si uvědomuji co neumím a jak hodně Jimimu na trati škodím: pozdě povely, často si dokonce pletu směrové, překážím mu, špatně navádím, jsem pomalá  L … je toho hodně.

Přesto Jimi běhá s nadšením, na mne až moc rychle a naštěstí sám často intuitivně odhadne směr. Možná by bylo jednodušší ho naučit čísla, než ho občas zklamat totálně zcestnými povely a chybnou řečí těla. Ale nevzdávám to. A proto se hlásíme na další mistrovství J

Tentokrát to máme kousek od domova, v Rychetách u Prahy.

První zprávy po přijetí na místo nezklamaly. Opět naprosto nevyhovující překážky, bude se běhat jen jumping, žádné zónové překážky. Rozhodčí Alice Glöcknerová si přichystala na úvod několik agilitních her, pro nás naprosto neznámých. Tak jsme si začali hrát. Potom dva jumpingové běhy. Počasí nám přálo a tratě nebyly těžké. V hrách, tentokrát už pro specialisty,  jsme se dostali na 4. místo. První jumpingový běh jsme zvládli s jednou chybkou, s nic moc časem, ale přesto opět 4. místo. V druhém běhu jsem se nechala unést Jimánkovým skvělým samostatným náběhem na dálku, že jsem ho zapomněla otočit a šup, už byl v tunelu. Potom už byl vše OK a s diskem jsme v pohodě a krásně doběhli.

Oproti našemu prvnímu mistrovství, kde jsem koukala jako Alenka v říši divů (viz příspěvek) jsem si tohle patřičně vychutnávala a pozorovala ostatní beardedky a hlavně jejich paničky a vedení na parkuru. Tak snad budu do budoucna zase o nějaký ten milimetřík moudřejší a šikovnější. Jimi by si to zasloužil J

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (2828 | 28%)
Ne (2469 | 24%)

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one