Dogdancing – soustředění a závody v Chotěboři – léto 2011

Prostě miluju dogdancing. Tak jsme vyrazili na soustředění do Chotěboře. Prvním z lektorů byl král světového dogdancingu - Atilla Szkukalek - ohromě charismatický a zároveň velice milý a vstřícný chlap, druhým naše špičková závodnice Vanda Gregorová - ta se ovšem ze zdravotních důvodů celý týden nedostavila L

Ráda bych popsala několik stránek o tom, jak na mě jednotliví účastníci, čele s Atillou,  zapůsobili. Taky o tom, jak jsme tančili i bez psů do „roztrhání těla“ pod vedením Majky. O tom, jak celý týden mohutně propršel, ale nám to nevadilo, ba naopak, byl to jeden z nejkrásnějších týdnů léta. O tom, že i psi se výborně bavili, což dokazovalo jejich neustálá pozornost a ochota se cokoli učit. O nespočetně „prokecaných“ hodin na to báječné téma – PES a taky o hodinách sledování nejrůznějších videí se psí tematikou. Nejvíc bych toho chtěla napsat o neskonalé trpělivosti, předávaným znalostem a zkušenostem a také báječnému smyslu pro humor Atilly.

Ale nic z toho nenapíšu. Nejsem tak dobrá spisovatelka a raději si všechno si nechám uvnitř, v mysli. A budu na vše a na všechny vzpomínat s radostí a také s nadějí, že se v budoucnu třeba ještě setkáme.

Musím ale napsat, že závody a zkoušky konané na závěr soustředění dopadly pro nás takto:

1. závod kategorie FUN (tzn. nesoutěžní, možnost motivace a pamlsků). Jimi cvičil jako 

            baletka, je to můj miláček J

2. zkouška HtM, 2. stupeň – diskvalifikace. Po několika vteřinách cvičení Jimánek opět pochopil, že jedeme „naostro“ a tudíž bez odměn. A přestal cvičit. Tak jsem přes zákaz vydolovala s kapsy kousek piškotu, aby viděl, že i když zdánlivě nic není, tak přesto je!!! Je to pořád můj miláček J  a cvičení bez odměn je prostě pro náš tým nepřekonatelná bariéra, něco dělám hodně špatně …