Vousatý pohár – 2.9.2012, Česká Lípa, 2. ročník

Možná bych měla začít stručným shrnutím 1. ročníku Vousatého poháru, který se konal loni. Tenkrát jsem dala podnět k vytvoření družstva s Luckou Náplavovou a jejími dvěma úžasnýma a nejlepšíma beardetíma holčičkama Sárou a Angulkou a s Alčou Kolářovou a Najbíkem. Kdo byl na závodech přítomen, jistě mu zůstal v paměti běh šílené beardetky a její neschopné paničky. To Jimi v plné rychlosti zkusil proběhnout látkovým tunelem v opačném směru … L … no nic, i když jsme se diskli, 1. místo a tudíž i Vousatý pohár jsme díky zbylým, o mnoho šikovnějším, členům družstva získali. Děkujeme!!!

Protože Lucka ani Alča letos nejeli, na MR beardetek jsme dali dohromady nové složení: Jolana a Hadrián (mimo jiné letošní mistr republiky beardetek), Pája s Cirinkou (ty byly 3.), Markéta s Dyffíčkem (podobný šílenec jako Jimi v minulých letech) a my. Obrovská škoda byla, je toto byly jediné beardetky, které se zúčastnili. V loňském roce nás bylo 18!!!

Kromě Vousatého poháru byl závod jako speciál pro kolie dlouhosrsté i krátkosrsté, taky pro australáky a belgické ovčáky. Parkury – stavěla je opět Veronika Vostrá – byly zase běhavé, celkem nenáročné a přitom zajímavé.

Jimánkovi se v České Lípě moc líbilo.

Jumping – 13. místo celkově, 1. místo v beardetkách, 1 chyba – shozená poslední překážka.

Agility – 3. místo celkově, 1, místo v beardetkách, 1 odmítnutí, úplně zbytečné, ale tak to je J

Běh družstev – 1. místo v beardetkách a beardetky jako jediné družstvo splnili podmínku, že minimálně 3 členi musí doběhnout. Že by byli nejlepší???!

Celkově v beardetkách – 1. místo a Vousatý pohár

A celkově v jednotlivcích (38) – 3. místo.

Hrozná, hrozná radost, spousta odměn a balonkových her!!!

A co ostatní? Hadrián je naprosto typický, neúnavný a uštěkaný beardeťák s cílevědomě prosazujícími vlastními názory. Jejich běh je krásná podívaná, i když pro Jolanu občas dost vyčerpávající. Cirinka je pravá dáma, běhá s chutí a velice dobře. Ale trošku váhá ve slalomech, což je obrovská škoda. A Dyffíček – no to je mladý Jimánek. Obrovský drive, šikovný ve skákání, občas si ale trať ve své agilitní euforii určí sám. Což se stalo i tady na závodech.

Celkové dojmy a zážitky byly samozřejmě jen pozitivní a radostné. Během vyhlášení jsem Jimánkovi a okolním nejbližším pejskům téměř skrmila pamlsky za vítězství, takže jsme si to všichni užili!!!